Příběh třetího největšího německého města o vzestupu a pádu svobodného softwaru ještě nekončí. Mnichov se v roce 2003 stal symbolem toho, že i velká administrativa může používat Linux a open source řešení. Před třemi lety však nové vedení města od původní iniciativy upustilo a opět chtělo používat Windows a další proprietární software. Jenže „zítra“ může být zase všechno jinak.
Koalice Sociálních demokratů a Zelených, která teď bavorskou metropoli řídí, totiž zveřejnila vizi pro roky 2020 až 2026. „Kdekoliv to bude technicky a finančně možné, město se bude spoléhat na otevřené standardy a svobodný software, aby se nestalo závislým na konkrétních firmách,“ stojí v dokumentu.
Tento princip chce Mnichov uplatnit také ve výběrových řízeních. Dokonce chystá veřejnou stránku, na které bude ukazovat, kde a který software používá a kolik jej jejich provoz a správa stojí. Software vyvinutý městem či pro město pak bude mít otevřené zdrojové kódy, přičemž tajné budou jen osobní údaje či důvěrné informace.
Prozatím jde jen o vizi a město ještě nepodniklo konkrétní kroky k realizaci. Pokud k nim však dojde, nemusí se opakovat situace ze začátku století. Pokud si město nechá zpracovat novou analýzu, podle níž by přechod na Linux nepřinesl úspory či byl nevýhodný z jiných hledisek, mohlo by zůstat u softwaru Microsoftu a open source využívat jen částečně. Ve vizi ostatně Linux explicitně nezmiňuje.
Výlet do historie
Mnichov měl v roce 2003 před sebou dva scénáře. Na úředních počítačích končila podpora Windows NT 4.0 a město mohlo buď přejít na Windows XP, nebo se uvolnit ze spárů proprietárních řešení a využít OSS. Magistrát většinou hlasů rozhodl o druhé variantě.
Začal tedy proces postupné migrace na vlastní operační systém LiMux (postavený na Debianu), kancelářský balík OpenOffice.org, prohlížeč Firefox a pošťáka Thunderbird. Město si nechalo vyvinout také nástroj Wollmux coby rozšíření pro OpenOffice, které se staralo o šablony, verzování dokumentů a jiné specifické požadavky úřadu.
Až v roce 2006 se open source skutečně začal používat a o další dva roky byl Limux nainstalovaný jen na zhruba 10 % počítačů. Jejich poměr postupně rostl a Mnichov přechodovou fázi oficiálně dokončil v roce 2013. To měl 18 tisíc počítačů a 15 tisíc jich běželo na LiMuxu. Pracovní prostředí se mezitím změnilo z Debianu na Ubuntu, z KDE 3.5 na KDE 4.x, z OpenOfficu na LibreOffice, ale nešlo o nic dramatického.
Dramata přišla až v roce 2016 a pokračují do současnosti. Microsoft toho roku založil v Mnichově centrálu, kde chtěl zaměstnat asi tři tisíce lidí. Město si nechalo agenturou Accenture zpracovat analýzu, jak jsou úředníci s open source softwarem spokojení a jestli by návrat k Windows a MS Office nebyl výhodný. Závěr nebyl jednoznačný ani pro jedno řešení, ale radní se rozhodli vyhovět té nespokojené části a iniciovali migraci na Windows 10, která by měla skončit letos.
Pikantní na tom je, že předloni německá televize ARD odvysílala reportáž, podle níž prý většina zaměstnanců LiMux chválila a že přechod si osobně přál tehdejší starosta Dieter Reiter. Ten nicméně popřel, že by šlo o vděk za to, že Microsoft v Mnichově otevřel pobočku. Jak to bylo ve skutečnosti, se již možná nedozvíme. Mnichov a jeho IT oddělení ale budou plnit stránky novin i nadále.
via ZDNet